Turistické cíle v okolí obce Hraběšín

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Pozůstatky tvrze, založené v Libenicích Václavem IV., se skrývají v chátrajícím a obtížně zdokumentovatelném obytném stavení usedlosti čp. 1. Objekt prošel mnoha přestavbami, v posledních stoletích značně utilitárními, dnes je prázdný.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14. st. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.

Původně dřevěná tvrz poprvé zmiňována r. 1418, v 2. pol. 15. stol. přestavěna Martinem z Lorce. Od r. 1559 v majetku Dačických a za nich přistavěn pivovar. Od r. 1585 tvrz vlastnila Kateřina ze Smiřic, která ji r. 1589 prodala městu Kutná Hora.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Na náměstí v Nových Dvorech se nachází pískovcové sousoší z počátku 18. století. Na podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců.