Turistické cíle v okolí obce Hraběšín

nebo vyberte

Hraběšín

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH)
Nalezeno celkem 247 záznamů, 8 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel Nejsvětější Trojice
229.0 m. n.m.
Zbyslav
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj
Původní gotický kostel přestavěn renesančně a v 17. stol. barokně, kdy dostal dnešní podobu. Dalšími úpravami prošel kostel v letech 1836 – 1837 a roku 1936. Zalomené schodiště pochází z poloviny 18. století.
 kostel Panny Marie na Náměti
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Kutná Hora
Kostel postaven ve druhé pol.14. stol. Roku 1470 vyhořel a při opravě přistavěna nová věž a byl vybaven interiér pozdně gotickým sanktuáriem Matyáše Rejska. V kostele je pohřben malíř Petr Brandl, který v Kutné Hoře zemřel r. 1735..
 kostel sv. Alžběty
251.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Čáslav
Kostel sv. Alžběty původně renesanční vystavěný po roce 1553. Barokně přestavěn v letech 1718–1728. Velká novorománská přestavba v letech 1876-9. Při poslední přestavba v roce 1935 byl rebarokizován. Kostel jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem s apsidou
 kostel sv. Bartoloměje
311.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Okřesaneč
Původní kostel románsko-gotický přestavěn renesančně. Zpustnul počátkem 18. stol. Koncem 18. stol a poč. 19. stol. opraven.
 kostel sv. Bartoloměje
369.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Solopysky
Původní gotický kostel doložen r. 1352, přestavěn v 15. stol. (věž 1490?) a pak barokně (loď, presbytář) v pol. 18. stol. stavitelem Antonínem Palliardim. Obdélná stavba s odsazeným čtvercovým závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí, na jihu předsíň a sakristie.
 kostel sv. Bartoloměje
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kutná Hora
Špitální kostel sv. Bartoloměje zrušen roku 1787. O 101 let později byl zbořen s výjimkou věže a částí západního průčelí a nahrazen rozšířením budovy nemocnice z roku 1839. Dnes ústav sociálních služeb, věž zachována.
 kostel sv. Františka Serafinského
376.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Golčův Jeníkov
Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.
 kostel sv. Gotharda
294.0 m. n.m.
Potěhy
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj
Kostel sv.Gotharda je původem raně gotická stavba z 2.pol. 13.st. V r.1642 byl kostel upravován. Několikrát vyhořel, největší byl požár v r.1807. V l. 1856 – 1873 přestavěn v novogotickém stylu. Poslední opravy l.1912 – 1913.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kutná Hora
Arciděkanský chrám, dominanta Kutné Hory, jehož stavbu začala kolem roku 1330 sedlecká stavební huť a v druhé polovině 14. století ve stavbě pokračovala parléřovská stavební huť. Byl upraven v renesanci a baroku, zachoval si však převážně gotický vzhled.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Jakub
Kostel sv. Jakuba postaven ve 12.stol. Vyjímečný je zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí. Jedná se o nejrozsáhlejší zachovaný soubor románských plastik v Čechách.
 kostel sv. Jana Křtitele
258.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Kluky
Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. stol. Jako kostel farní připomínám již r. 1352. V 18. stol. kostel zachvátil požár, následně byl přestaven. Poslední oprava r. 1907. U kostela hřbitov, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Jana Křtitele
210.0 m. n.m.
Malín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kutná Hora
Kostel sv. Jana Křtitele pochází z konce 10. století. Přestavěn byl ve stol. 12. a 18. Důkladně opraven roku 1922, kdy byl upraven na modlitebnu Církve Československé husitské.