Turistické cíle v okolí obce Bratčice

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Kazatelská stanice původně luterského sboru augšpurské vyznání v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou r. 1876. Modlitebna vznikla přebudováním bednářské dílny. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4.10.1880 za faráře Prokopa Heřmana Kryštůfka (1802-1873).

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Tvrz postavil v l. 1650–53 generál Martin Maxmilián z Goltze, který získal Jeníkov darem od císaře za věrné služby. V 19. stol. byla několikrát staveb. upravena pro bydlení. Po smrti generála se často střídali majitelé. Později sloužila i jako skladiště chmele. R. 2004 byla provedena rekonstrukce.

V pol. 18. st. byla pro státní tabákovou továrnu postavena jednoduchá pozdně barokní budova. Po přemístění továrny zde byl vojenský lazaret. R. 1827-8 nechal majitel panství zámek empírově upravit na správní budovu.

Zámek postavil Leopold Krakovský z Kolovrat v letech 1774-5. Sloužil jako správní centrum panství. Po poistavení Nového zámku r. 1828 byl přebudován na samostatné byty. Dnes je zde restaurace.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.