Turistické cíle v okolí obce Bratčice

Barokní zámek, dnes škola v přírodě, vznikl z renesanční tvrze, ze které se zachovaly zbytky v Z křídle a zbytky příkopu. V části zámku byl po r. 1715 umístěn pivovar a sladovna. Přestavbami prošel v letech 1918, 1940-1941.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Památkově hodnotný celek, důležitý architektonicky i urbanisticky. Zámeček postaven po roce 1791, kdy panství koupil Jan Chotek. Leží 1 km severně od Nových Dvorů vlevo od silnice do Záboří nad Labem a je v soukromém vlastnictví.

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.