Turistické cíle v okolí obce Křesetice

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Funkcionalistická průmyslová stavba z let 1930–2 od J. Fragnera nahradila starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov.

Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.