Turistické cíle v okolí obce Jakub

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Kostel Panny Marie postaven roku 1908 nákladem obce. Slohově nečistá stavba. Opravy provedeny roku 1981 a opět díky místním občanům.

Klasicistní kostel z let 1843–48 nahradil starší stavbu, která stála nejpozději od 14. století asi 400 m západně na dosud fungujícím hřbitově v Jezeřanech. Z ní pochází část vnitřního zařízení, ostatní z 19. století. Kostel byl upraven roku 1893, nedávno opraven.

Mohutná novorománská bazilika nahradila v letech 1905–08 v Gruntě původní gotický kostel (naposledy přestavěný 1815–18). Spolu se zdí přilehlého hřbitova a márnicí tvoří jednotný celek se secesními dozvuky.

Původní kostel byl založen asi již v 11. století a zničen byl vypálen v r.1741. Nový kostel byl postaven v pozdně barokním stylu v letech 1773 – 1778. Opravy kostela proběhly po roce 1940 a počátkem 21. století.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).