Turistické cíle v okolí obce Slavošov

Snad původně románský kostel přestavěný po roce 1300. Další úpravy prováděny ve 2. pol. 19. stol. Jako zakladatel kostela je uváděn Rudolf se Zbraslavic.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.

Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14. st. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.

Tvrz původem z 15. stol. sloužila jako sídlo správce dvora v Losinách. V 18. stol. strženo zchátralé patro, po pozemkové reformě prodána do soukromého majetku. Dnes rekreační objekt se zachovanými prvky původní stavby.