Turistické cíle v okolí obce Pertoltice

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Klasicistní socha zobrazující sv. Jana Nepomuckého. Autor není znám. Pochází asi z poslední třetiny 19. stol. Socha zachována v původní podobě. Okolo sochy malé oplocení.

Barokní socha světce od neznámého autora je z roku 1752. Postava světce je přibližně v životní velikosti a Jan Nepomucký je znázorněn v tradičním pojetí. Socha i hranolový podstavec jsou vytvořeny z tmavě červeného pískovce.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Socha sv. Václava z červeného pískovce na náměstí v městečku Čechtice je umělecky propracovanou prací neznámého autora z poloviny 18. století. Socha stojí na soklu z roku 1902.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájena jeho oprava.

Studánka sv. Anny byla dlouho neudržovaná, v roce 2011 ji však obnovil a přístup k ní upravil Sbor dobrovolných hasičů Trhového Štěpánova. Dne 7.8.2011 se u studánky konala slavnostní pobožnost a byla posvěcena farním vikářem, Msgr. Markem Martiškou. Studánka leží na zelené turistické trase.

Barokní synagoga z roku 1798 přestavěná v orientálním stylu v roce 1913. V interiéru se dochovala původní dlažba, lavice, mosazné nástěnné svícny, klenba sálu a vitráže osmi oken. Dnes motlitebna Církve československé husitské.

V zámek byl v první pol. 16. století přestavěn původní hrad. Roku 1753 získala zámek Marie Terezie a v l. 1756–63 byl využit jako kasárna jezdeckého oddílu. Dnes patří Východočeským státním lesům a je využit pro kanceláře a byty zaměstnanců.

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.