Turistické cíle v okolí obce Střeziměřice

Kamenná kašna obdélného půdorysu se zapuštěným schodištěm, krytá jehlancovou stříškou se šindelem. Doba vzniku nezjištěna (pravděpodobně 18. - 19. století). Nachází se na návsi vedle dětského hřiště. Doklad technického řešení v oblasti základních potřeb života našich předků.

Čtvercová kašna z r, 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší ze souboru tří benešovských žulových kašen. Má čtvercový půdorys, velikostí je prostřední z benešovských kašen. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Čtvercová kašna z roku 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší, dle velikosti prostřední, ze souboru žulových kašen na benešovském náměstí. Má kamenné dno a středový dřík. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Nedatovaná kašna na návsi má kamennou nádrž se čtvercovým půdorysem. Tvoří vedle pomníku padlých dominantu návsi. Z nádrže vyrůstá středový sloup se čtyřmi chrliči v podobě želvích hlav. Sloup je omítnutý, pravděpodobně zděný, chrliče jsou opraveny s využitím betonu. Kašna není památkově chráněná.

Kašna umístěná mírně mimo střed náměstí. Kamenná čtvercového půdorysu postavená už v roce 1744; úpravy v 1. polovině 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná kašna obdélného půdorysu, krytá jehlancovou stříškou se šindelem. Pravděpodobně z poloviny 18. století. V současnosti bez vody. Zasazena do svahu za průjezdnou silnicí naproti zámku. Doklad technického řešení v oblasti základních potřeb života našich předků.

Kamenná kašna čtvercového půdorysu na náměstí obce. V jejím středu je čtyřboký pilíř, nesoucí širokou hlavici s novodobou plastikou ryb. V jejím parapetu osazen kámen s datací 1819. Není kulturní památkou.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Klášter augustiniánů zal. r. 1455, postaven do konce 15.st. R. 1564 zrušen, poškozen 30-letou válkou, r. 1658 obnoven a opraven. V 18. st. upravován, definitivně zrušen r. 1785. Dochován kostel, karmelská kaple, rajský dvůr s ambity.

Konvent servitů v Nových Hradech založený Ferdinandem Buquoyem v roce 1677 při kostele sv. Petra a Pavla. V 50. – 80. letech 20. století kasárna pohraniční stráže. R. 1991 vrácen řádu servitů, po smrti posledního řeholníka r. 2005 klášter převzalo společenství papežského práva Rodina Panny Marie.

Kořenští z Terešova v l.1565–1566 přestavěli původní tvrz na renesanční zámek. V r.1598 a 1621vyhořel. R.1623 zpustlý zámek prodán vyšebrodskému klášteru. Později sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství.