Turistické cíle v okolí obce Střeziměřice

Robustní kamenná gotizující pilířková boží muka z 16. nebo 17. století. Stojí severně od obce při silnici do Meziříčí. Dřík mají ve spodní části čtyřboký, výše okosený do osmibokého. Kaplice je nezvykle tvarovaná, masivní, s hlubokou, trojúhelníkovitě zakončenou nikou. Nejsou památkově chráněná.

Neúplná kamenná boží muka volarského typu pravděpodobně z 19. či začátku 20. stol. Jejich původní podobu zachytila kresba R. Lavičky z 50. let 20. stol. Chybějící kaplice byla druhotně nahrazena kamenným křížem, proto je objekt na mapách označován jako kříž. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Kamenná sloupková boží muka ve svahu u silnice nedaleko za Horní Stropnicí směrem na Svébohy. Na patce datována do roku 1879.

Poměrně nízká nedatovaná boží muka. Typově odpovídají obdobným památkám v okolí z 19. či 20. století. Jsou žulová, mírně širší sokl je dnes téměř pod úrovní terénu. Dřík je čtyřboký, kaplice jen mírně rozšířená, s mělkými nikami. Kovový kříž na vrcholu má nezvyklý tvar. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn z r. 1991 zahrnuje 3 km dlouhý úsek široké a ploché nivy řeky Stropnice jihovýchodně od města Borovany. Předmětem ochrany je komplex cenných společenstev vodní, mokřadní, rašeliništní a luční vegetace s výskytem mnoha vzácných a ohrožených rostlinných druhů.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.

Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.

Národní přírodní rezervace Červené blato chrání jedno z nejhodnotnějších nížinných rašelinišť na našem území. Byla vyhlášena r. 1953 na rozloze 403 ha po skončení těžby rašeliny. Je přístupná po naučné stezce z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, nyní části obce Petříkov.