Turistické cíle v okolí obce Bražec

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti nechal v roce 1780 zhotovit Peter Klement z domu č. p. 30 na náměstí. Udržována byla do konce druhé světové války, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Od roku 1958 je památkově chráněna, rekonstrukce v roce 1998.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první pol. 18. století. Do r. 1926 stávala ve výklenkové kapli při cestě z centra města ke hřbitovu. Postava světce v životní velikosti je vytvořena z terakoty. Od r. 1945 dlouhodobě chátrala, rekonstruována na přelomu 20. století. Památkově chráněna od r. 1958.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého ve Stružné z 2. poloviny 18. století. Plastika světce v životní velikosti v tradičním oděvu a s tradičními atributy. Na pískovcovém podstavci rodový znak donátora. Památkově chráněná od r. 1964. Rekonstrukci provedl r. 2018 sochař Václav Štochl.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Soubor barokních pískovcových soch z 1. poloviny 18. století. Pravděpodobně byl jejich tvůrcem Matyáš Bernard Braun. Původně na mostě přes městský příkop, od roku 1967 na současném místě. Památkově chráněný.

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Zámek byl postaven Linhartem Colonou z Felsu kolem roku 1598. Po roce 1948 zámek získala a používala armáda. Dnes je zámek v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.