Turistické cíle v okolí obce Česká Ves

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.

Naučná stezka na hoře Zlatý Chlum, kde se od dob středověku těžila zlatá ruda, byla otevřena r. 2007. Hornická stezka nabízí na svých zastávkách informace ohledně různých způsobů dolování rudy. Stezka přibližuje 4 časové etapy těžby za celkové období od r. 1200 do konce 19. stol.

Obří výhledna je kamenná rozhledna v dětském komplexu Háj víly Ozdravy v Lázních Jeseník. Jedná se o osazený obrovský balvan z lomu v Ondřejovicích, upravený uměleckou kovářskou prací.

Unikátní pěchotní srub postavený pro přímou palbu hlavní zbraně d4-k. Vybudován v roce 1938 pro ochranu příjezdové komunikace, vyzbrojen protitankovým kanonem. Srub měl dobrou vyhlídku na komunikaci a horizont.

V klidné části města Jeseník se v malém parčíku uprostřed laviček vybízejících k odpočinku tyčí žulový monument připomínající hrůzu a bolest tohoto místa...

Pranýř z roku 2022, vztyčen při oslavách 800 let města Hlucholazy. Původní pranýř sloužil městu asi od r. 1599.

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.