Turistické cíle v okolí obce Pozděchov

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.

Minerální pramen, dříve zvaný Lesní. Byl známý již před r. 1770. Nejprve zde byla jen studánka, později kamenná jímka s dřevěným pavilonem. Po zásazích do jímání v l. 1929-30 vydatnost pramene poklesla, pramen byl tedy znovu zachycen ve studni a přejmenován na Aloisku. Pavilon je z r. 1963.

Minerální povrchový pramen nechal hrabě Ondřej Serényi upravit někdy v l. 1669-80. Původně byl zvaný Slaný či Pramen bublavý. R. 1792 byl nově upraven a přejmenován na Amandku. R. 1988 došlo po provedení vrtu Vincentka 2 k poklesu hladiny Amandky. Dnes je voda zachycována do 3,5 m hluboké studny.

Pramen minerální vody Dr. Šťastného (Gejzír) byl pův. upraven jako studna (7 m). R 1929 byl hlubinným vrtem získán pramen tryskající do výše 20 m. Byl opakovaně upravován, r. 1963 poškozen. Znovu navrtán r. 1967 a upraven do dnešní podoby. Nese jméno MUDr. Františka Šťastného, hrdiny 2. sv. války.

Minerální pramen původně vytékal volně na povrch. R. 1905 byl zachycen v kamenném sklípku. Je jedním z nejstarších z 16 luhačovických pramenů. V l. 1929-39 byla postavena klenutá kamenná jeskyně s mříží a poblíž kruhový pavilon s výtokovou kašnou. Název získal pramen po hraběti Ottovi Szerenyim.

Minerální pramen sv. Josefa byl získán po provedení hlubinného vrtu r. 2000. Je jedním z šestnácti pramenů, vyvěrajících na povrch v okolí Luhačovic. První prameny byly zachyceny v 2. pol. 17. stol. Některé byly získány provedením hlubinných vrtů, vedených snahou o získání nezávadné minerální vody.

Minerální pramen Vincentka (dříve Hlavní pramen) byl upraven r. 1680. Je jeden z nejstarších z celkem 16 pramenů v Luhačovicích. R. 1789 nad ním byl vybudován pavilon. R. 1792 byl pojmenován po hraběti Vincenci Serényim. Pramen byl opakovaně upravován. R. 1947 byl umístěn do současné haly.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.

Prlov je přírodní památka tvořená trojicí lokalit západně, severně a východně od centra obce Prlov. Důvodem ochrany jsou květnaté louky s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny. Byla vyhlášena roku 1999 na ploše 3,3 ha.

Skalní hrad v poloze Zámčiska, jež je součástí PR Pulčínské skály. Hrad vznikl koncem 13. století. Největší rozkvět zažil v 15. stol. Zaniká patrně koncem 15. stol. Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý. Zachovány kapsy ve skalách a torzo kamenné zdi.

Národní přírodní rezervace Pulčín-Hradisko z roku 1989 chrání skalnatý hřeben Javorníků nad vsí Pulčín a přilehlé svahy. Důvodem ochrany je výskyt význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Je přístupná pouze po značených cestách.