ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Uničov
Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.
Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.
Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.
Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.
Kostel postaven v místě původní barokní kaple Panny Marie, založené roku 1682 a doložené roku 1724. Roku 1815 rozšířena na kostel. Jednolodní kamenná stavba plochostropou lodí s fabionovou římsou, pravoúhlým presbytářem s trojbokým závěrem a pětibokou apsidou v závěru. Kulturní památka od r. 2007.
Obec poprvé zmiňována r. 1364. Socha postavena r. 1885. Ve stejném roce vysvěcena. Postavena nákladem 230 zlatých. Socha obnovena a zrekonstruována r. 2009. Na podstavci nápis: Svatá Maria, oroduj za nás.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice postaven r. 1847. Vysoký 5 m. Na dříku ve výklencích jsou reliéfy. Na desce na hlavici osmibokého sloupu je sedící Bůh Otec s tiárou. Mezi koleny má krucifix, u nohou má holubici. Sloup památkově chráněn od r. 1973.
Sloup se sousoším Panny Marie s dítětem z roku 1703. Hodnotná raně barokní plastika. Sousoší stojí ve výšce 4,2 m na kruhové základně. Panna Marie drží v levé ruce na prsou jablko, na němž má Ježíšek položenou pravou ruku. Sousoší je památkově chráněno od r. 1964.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Rájec
Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.
Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.
smírčí kříž 
