Drobná novogotická architektura z r. 1860, jednolodní, omítnutá s vestavěnou věžičkou. Presbytář s pětihranným závěrem. Nad soklem letopočet 1860. Cihlová podlaha nahrazena dlažbou. R. 1995 generální oprava. V kapli Melantrichova bible z r. 1549. Modlitebna zapsána do seznamu památek r. 1964.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Měrotín
Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Zábřeh
Historicky hodnotná klasicistní stavba. Jednopatrový dům postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou. Nad vchodem do sklepa novodobě doplněn balkón. Z východní strany novodobě přistavěna zděná brána, ze západní strany garáž. Fara zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nový Malín
Opevněné městečko Frankštát bylo založeno počátkem 13.stol. Součástí bývala zdejší tvrz, která stávala na severní straně lokality. Zanikla nejpozději v 15.stol. Dochována část valů. Původně sídlo fojta a lenních manů.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.
ostatní, chátrající, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hoštejn
Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. stol. Mezi r. 1285–87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. stol. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.
Na místním hřbitově zajímavá hřbitovní kaple. Cihlová stavba v romantizujícím stylu. Součástí kaple je márnice. Před kaplí kříž s ukřižovaným Kristem, na jeho pilíři socha světice.
Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.
Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.
Modlitebna Církve československé husitské vznikla r. 1953 přestavbou budovy rolnické mlékárny. Kromě modlitebny byl v budově i byt pro faráře s rodinou.
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací