Turistické cíle v okolí obce Bludov

Kvalitní architektonicky ztvárněná barokní socha pocházející z roku 1734. Na plintu z pískovcových desek ohrazeném kamenným zábradlím spočívá skulptura cca 4,5 m vysoká. Světec si pravicí tiskne na prsa kovový křížek se zlaceným korpusem Krista. V nárožích jsou pilířky s plochami rámovanými rýhou, s konkávně zaoblenými rohy. Socha je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1999.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Sousoší Kalvárie pochází z roku 1840. Původně stálo na jiném místě obce. Bylo přemístěno ke kostelu. Sousoší bylo v seznamu kulturních památek, ale v r. 2011 vyňato.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Nad zámkem Velké Losiny na kopci Strážník stával strážný hrádek. Datuje se od konce 13. stol. až do poč. 14 stol. Jeho půdorys je zachycen na katastrální mapě Velkých Losin z r. 1834. Autor, majitel ani dějiny nejsou známy, neboť chybí písemné prameny.

Hrad se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. V 15. a 16. století přestavován Žerotíny. V roce 1669 vyhořel, byl však ještě obnoven. V 19. století devastován a v letech 1840–80 definitivně přestavěn pro školské účely.

Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.

Tvrz prvně zmiňovanou r. 1578 založil asi Bedřich Odkolek z Oujezdce nebo jeho syn Fridrich krátce před tím. Po připojení k panství Lichtenštejnů v 17. století tvrz ztratila význam. Počátkem 18. století budova vyhořela. Dnes slouží potřebám střední odborné školy.