Turistické cíle v okolí obce Libivá

Pozdně barokní, autorsky neurčená socha pochází z r. 1754. Podstavec s rokokovými vázami po bocích. Na římse profilovaná patka nesoucí sochu světce. Stojí v klasickém kontrapostu oděn v kanovnické roucho. Doklad barokní zbožnosti. Socha restaurována. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845. Stojí na dvojitém podstavci. Světec v klasickém postavení drží kříž s ukřižovaným Kristem. Sv. Jan Nepomucký oděn v kněžské roucho, s biretem na hlavě.

Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého je součástí zámecké zahrady. Chronogram na soše určuje rok vzniku 1708. Autor sochy olomoucký David Zirna. Na dříku socha světce. V současnosti je socha v dezolátním stavu. Má uražené obě ruce a světci chybí hlava.

Socha vytvořena neznámým umělcem, datována r. 1719. Vysoká 4,5 m, zhotovena z maletínského pískovce. Světec znázorněn v kontrapostu, v levé ruce drží krucifix a pravou rukou se prsty dotýkají trupu. Barokní skulptura výborné výtvarné úrovně. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1973.

Secesní vila z roku 1913 postavená pro tehdejšího litovelského starostu Sochu. Tehdy zde bylo umístěno i městské museum, na budovu byly osazeny historické kamenické prvky. Po roce 1945 budova připadla policejním složkám.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Sousoší Kalvárie pochází z roku 1840. Původně stálo na jiném místě obce. Bylo přemístěno ke kostelu. Sousoší bylo v seznamu kulturních památek, ale v r. 2011 vyňato.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1676. Některé prameny sousoší označují za soubor až z pol. 18. stol. Ve středu sousoší stojí P. Marie, po levici socha sv. Jana Nepomuckého, po pravici sv. Florián. Na římse sedí dva andílci. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.