Turistické cíle v okolí obce Klepáčov

Skalní vyhlídka, několik set metrů pod vrcholem Volyně. Pojmenována po dávné tragické události. Z místa je daleký rozhled.

Návštěvnické centrum turistických známek najdete v bývalé budově rýmařovského gymnázia z r. 1872. V místě najdete všechny turistické známky, které byly vyrobeny.

Zděná rozhledna na horním okraji Nové Vsi postavená v letech 2013-2014 kromě vlastní osmiboké vyhlídkové věže zahrnuje i muzeum, dětský koutek, úschovnu kol a lyží, sociální zařízení a informační centrum. Je majetkem obce Dolní Moravice, která otevírací dobu uvádí na svých stránkách.

Dvůr nechal postavit kolem r. 1815 rytíř Franz Xaver Tersch. Následně vznikl uprostřed severního křídla klasicistní dům, který nechal v letech 1875-1876 přestavět A. Scholz podle návrhu Moritze Hinträgera. Dnes v objektu sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Dominantní scenerie Jeseníků nedaleko vrcholu Pradědu nad Ovčárnou. Místo proslavené pověstmi o sletech čarodějnic. Výskyt vzácné flóry.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.

Kostel svatého Ducha je nejmladším šumperským kostelem. Postaven v letech 1993–1998 zásluhou početné řecké menšiny a centrem pravoslavné církve. Vysvěcen byl 27.6.1998. Ve zvonici postavené vedle kostela se nachází šest zvonů. Výbavu interiéru kostela tvoří převážně ikony.

Technicky unikátní dílo nádrže přečerpávací elektrárny ve vrcholu hory Mravenečník stavěné od roku 1978 a spuštěné v roce 1996. Nádrž o objemu tři milony kubických metrů v nadmořské výšce 1350 m s plochou 15 ha vodní plochy je největší v Evropě.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.