Turistické cíle v okolí obce Libina

Přírodní chráněná památka od roku 1989. Četné vodní kaskády říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutězce.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Rychta, lidová architektura z 1. poloviny 19. století s fasádou bohatě členěnou maltovým štukem.

Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.

Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Obec poprvé zmiňována r. 1364. Socha postavena r. 1885. Ve stejném roce vysvěcena. Postavena nákladem 230 zlatých. Socha obnovena a zrekonstruována r. 2009. Na podstavci nápis: Svatá Maria, oroduj za nás.

Pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty datován rokem 1684. Stojí v zahradě před farou u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Zvoli.

Sloup se sousoším Panny Marie s dítětem z roku 1703. Hodnotná raně barokní plastika. Sousoší stojí ve výšce 4,2 m na kruhové základně. Panna Marie drží v levé ruce na prsou jablko, na němž má Ježíšek položenou pravou ruku. Sousoší je památkově chráněno od r. 1964.

Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.