Turistické cíle v okolí obce Čestín

Vodní nádrž Němčice byla vybudována v letech 1975-1980 jako představná, která zachycuje splaveniny, aby se ze Sedlického potoka nedostaly do vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Nádrž o rozloze téměř 25 ha je využívána ke sportovnímu rybolovu. Po její hrázi vede silnice III. třídy.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Ocelová rozhledna, stojící 470 m n. m., vysoká 40 m. Byla postavena firmou Český mobil a obcí Miskovice; otevřena r. 2002. Slouží zejména jako telekomunikační věž. Měla zde stát rozhledna již koncem 19. stol., ale stavba neproběhla.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Pětipolový železniční most byl vystavěn italskými stavaři mezi lety 1901–1902. Velmi silně jej poznamenala II. světová válka, stejně jako trať. V poválečné době byly kolejnice vytrhány, pražce spáleny a trať zaniká po roce 1970 napuštěním Želivky.

Velmi starý židovský hřbitov (snad již z roku 1434), nejstarší náhrobky z počátku 18. století, používán do 40. let 20. století.

Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Používán do 2. sv. války, v r. 1941 poničen hitlerjugend. Zachováno 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.