Turistické cíle v okolí obce Hranice VIII - Středolesí

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Malý Rabštýn je asi 40 m vysoká horolezecká skála tyčící se nad řekou Bystřicí mezi vlakovými stanicemi Domašovem nad Bystřicí a Jívovou.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.

Barokní mariánský sloup s dominantou pískovcové sochy Panny Marie s dítětem na Masarykově náměstí v centru města. Postaven v r. 1694 nákladem děkana Jiřího Balšánka.

Památkově chráněný renesanční měšťanský dům s krásným dřevěným portálkem vstupu. První zmínka z roku 1545. Přestavba roku 1681, od roku 1946 v národní správě, dnes v soukromém vlastnictví.

V Hranicích je dochována část městských hradeb s baštami. Město bylo opevňováno v letech 1292-1296 valovou hradbou, za Cimburků pak kamennou v letech 1435-1460. Za Pernštejnů v letech 1475-1547 vzniklo druhé kamenné opevnění.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.