Turistické cíle v okolí obce Přerov VII - Čekyně

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Zaniklé místo tvrze u domu č.p.15

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole

Nad obcí Veselíčko, na Zámeckém kopci se nalézá památník vojákům zraněným v bitvě u Slavkova a převezených do lazaretu, který byl na místním zámku.

Památník vzniku republiky a obětí 1. světové války vznikl podle projektu architekta ing. Františka Koláře. Slavnostnímu odhalení 18.9.1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná opodál ležící pamětní kámen. Později přidána pamětní deska obětem 2. světové války.

Pomník postavený na paměť bitvy u Tovačova za prusko-rakouské války, ke které zde došlo 15.7.1866 v prostoru lesíka Bažantnice od 9 do 11 hod. Na čelní straně je 288 jmen padlých vojáků, dnes však obtížně čitelných. Původní oplocení se nedochovalo.

Památný kříž nacházející se v místech hromadných hrobů obětí moru z roku 1792 a cholery roku 1831, nedávno zrestaurovaný.

Dům Paní v Tovačově, který nechal postavit šlechtic Ctibor Tovačovský z Cimburka v pol. 15. století. Měl sloužit výhradně zdejším zámeckým paním.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.