Turistické cíle v okolí obce Horní Moštěnice

Drobná zděná hranolová boží muka pocházející asi z přelomu 19.-20. století jsou prvně doložena na mapě z r. 1925.

Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.

Zaniklá bratrská škola v Přerově, kde působil učitel národů J. A. Komenský. Dnes na místo upozorňuje pamětní tabulka.

Z velké části porušený reliéf tvrziště, ve svahu nad obcí Buk.

Tvrze v obci Čechy se nacházely v místech velkého dvora nad potokem Moštěnkou. Starší tvrz není v pramenech zmiňována,předpokládá se však, že byla založena ve 14. století. První zmínka o mladší tvrzi pochází z roku 1561, kdy patřila rytířům z Kokor.

Bývalá gotická tvrz, na přelomu 16.-17.století přestavěná na zámek. Od roku 1925 je stavba využívána k hospodářským účelům, dnes je v soukromém vlastnictví a je nepřístupná.

Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.

Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.

Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.