Turistické cíle v okolí obce Rokytnice

Dům Paní v Tovačově, který nechal postavit šlechtic Ctibor Tovačovský z Cimburka v pol. 15. století. Měl sloužit výhradně zdejším zámeckým paním.

Zámek postavený v letech 1890-91 Alfrédem šlechticem Skene, dnes zámecké budovy slouží jako domov důchodců.

Tvrziště na strategickém místě v sadu zahrady, na jihu ještě s patrným příkopem. Tvrziště vzniklo ve 14. století. Před husitskými válkami zpustlo, během nich bylo obnoveno. Po přestěhováni centra panství do Dřevohostic po roce 1566 tvrz zanikla.

Nepatrné reliéfní zbytky tvrze z poloviny 13.století

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Zrekonstruovaný a zmodernizovaný areál bývalého panského pivovaru na okraji hist. jádra Holešova. Založen v l. 1689-90 J. K. z Rottalu. V r. 1948 zestátněn. R. 1961 uvařena poslední várka piva, do r. 1973 fungovala sladovna. Poté sloužil areál jako sklady a pivnice. V l. 2017-20 areál rekonstruován.

Klasicistní budova bývalé vojenské pekárny byla postavena r. 1809. Byla vestavěna do pětibokého barokního tzv. Locatelliho bastionu (Locatelli byl prvním velitelem pevnosti) z let 1659–76. Dnes je zde restaurace a galerie. Památkově chráněný objekt je ukázkou bývalého pevnostního opevnění města.

Barokní jednopatrový zámek a přilehlý hospodářský dvůr z první pol. 18. století, založený olomouckým kanovníkem proboštem Vilémem Vojtěchem hrabětem Libštejnským z Kolovrat.

Pomník Antonína Švehly (1873-1933), významného politika 1. československé republiky, předsedy tří československých vlád. Pomník vytvořil r. 1937 ak. arch. Julius Pelikán a byl slavnostně odhalen téhož roku při sjezdu rodáků. V dobách komunismu byl uschovaný, znovu instalován na svoje místo r. 1992.

Památník významného českého myslitele, biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava (20.2.1523, Přerov - 24.11.1571, Moravský Krumlov), který se nachází na Horním náměstí v Přerově. Pomník vytvořil r. 1923 akademický sochař František Bílek.

Pomník padlého důstojníka rakouské c. k. armády v bitvě u Tovačova, která se odehrála 15.7.1866. Nápis na podstavci připomíná vojáka, který padl v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".