Turistické cíle v okolí obce Přerov VI - Újezdec

nebo vyberte

Přerov VI - Újezdec

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 321 záznamů, 14 / 27 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kostel sv. Vavřince
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Přerov
Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.
 kostel Všech svatých
215.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Hradisko
Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.
 Kostelec u Holešova
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
 Kostelec u Holešova
330.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
 Kovalovice
zámek, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Kojetín III - Kovalovice
Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.
 Křenovice
200.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křenovice
Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.
 Křídlo
476.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.
 kříž na hřbitově
231.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Kříž uprostřed hřbitova ve Velkém Týnci. Na podstavci kříže vročení 1834. Pískovcový kamenný kříž stojí na masivním podstavci s reliéfem a ukřižovaným Ježíšem Kristem. V roce 2012 prošel kříž generální opravou a restaurováním.
 kříž u kostela
223.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dub nad Moravou
Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.
 kříž u kostela
234.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.
 křižovatka řek - Sifon
198.0 m. n.m.
Uhřičický Sifon
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uhřičice
Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.
 Kroměříž
210.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Kroměříž
Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.