Turistické cíle v okolí obce Přerov VI - Újezdec

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.