Turistické cíle v okolí obce Ostrava - Hrabová

Socha sv. Floriána v Šenově u Ostravy je datována na počátek 19. století (nedochovala se žádná zmínka o autorovi, který tuto sochu zhotovil).

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek. Autorem je lidový sochař Garba. V r. 1997 socha zrestaurována a přesunuta z Dřevjaného kpce ke kostelu sv. Václava v Bašce.

Barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého ze 30.- 40. let 18. stol. Patrně z dílny rodiny Weissmannů. Jedna ze souboru 3 soch na tzv. dolním předměstí. Před r. 1978 přesunuta na deponii v rámci asanace Frýdku. V 90. l. vyzvednuta a zrestaurována V. Kocychem. Dnes umístěna druhotně před farou.

Barokní socha z r. 1736 od neznámého autora v dolní částí náměstí v Brušperku. Vznikla nákladem faráře L. Červinky a místeckého děkana K. J. Paška. Na náměstí nyní stojí kopie z r. 1994.

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Barokní sousoší Panny Marie z roku 1713 je tvořeno trojicí soch – sochou sv.Floriána jakožto ochránce proti ohni, sochou Panny Marie s Jezulátkem a sochou sv.Rocha ochránce proti moru.

Sousoší se nachází v centru města na travnaté ploše náměstí Dr. Edvarda Beneše. Je dílem sochaře Vladislava Gajdy a je věnováno památce hornické stávky z r. 1894, při které zemřelo 12 horníků.

Hrádek z kterého zbyly dnes už jen zbytky, vznikl asi ve 13. st. Nález erbu napovídá, že zde sídlili páni z Deblína. Poté ho nejspíše vlastnili bratři Stangeové, kteří přišli ze Saska. Ke sklonku 13. století, byl hrádek opuštěn a nahradila ho tvrz.

Poměrně výrazně narušené větší tvrziště vzdálené 1,5 km jz. od centra obce, v lese zvaném Palesek. Znatelný porušený pahorek jádra lokality, část valu a příkopu. Existuje předpoklad jejího založení bratry z Frýdlantu v průběhu 14. století.