Turistické cíle v okolí obce Rataje nad Sázavou

Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.

Nepatrné zbytky tvrze z 13. století, písemně doložené roku 1352. V roce 1416 je uváděn Kuneš z Konojed, majitel hradu Zlenice. Tvrz zanikla po roce 1444. Zmínka o pusté tvrzi se objevuje ještě v roce 1677 v černokosteleckém urbáři.

Památkově chráněná funkcionalistická stavba z r. 1926 podle projektu architekta Rudolfa Javůrka. Na věži je umístěn nejstarší vlašimský zvon z roku 1438. V interiéru je socha žehnajícího Krista od Jana Vítězslava Duška, jednoho z nejvýznamnějších sochařů třicátých let 20. století.

Původní gotický kostel byl v polovině 16. století přestavěn renesančně a následně v 17. století barokně. Tehdy byl rozšířen o boční kaple a věž.

Novorománský kostel z roku 1900–1903 podle projektu J. Krcha. Stojí v místech pozdně románského kostela ze 13. století, přestavovaného goticky, renesančně i barokně, zbořeného r. 1818.

Původně gotický, mnohokrát přestavěný farní kostel. S místním zámkem spojen dlouhou krytou chodbou.

Pozdně barokní chrám na místě gotického farního kostela, připomínaného r 1352. Nechal jej vystavět v l. 1753–54 J. J. Hillebrand, rytíř z Brandau podle návrhu Ignáce J. N. Palliardiho. U kostela je barokní kostnice, přičítaná rovněž Palliardimu.

Kostel je prvně zmiňován v r. 1334 již jako farní. V r. 1781 zničen požárem. Po skončení 2. světové války proběhly nepříliš vhodné úpravy. Od r. 1999 probíhá obnova areálu kostela, jehož součástí jsou i bývalý hřbitov, márnice a fara.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Barokní poutní kostel vybudovaný v r. 1725 na místě původní dřevěné kaple, která stála u studánky, jejíž voda vykazovala zázračné léčivé účinky. Od r. 1998 probíhá rozsáhlá generální oprava celého kostelního areálu. Od r. 2008 patří mezi poutní kostely pražské arcidiecéze.

Jednolodní, původně gotický kostel, obdélného půdorysu sv. Šimona a Judy uváděný již r. 1391. Přestavěn r. 1836 a překřtěn na kostel sv. Anny.

Kostel poprvé uveden r.1350. R.1742 vyhořel. V letech 1744-1748 postaven nový, barokní. Věž dokončena až r.1793. Na vnější stěně sakristie jsou zasazeny tři figurální náhrobky ze 16.st. V kostele se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků.