Turistické cíle v okolí obce Vřesina

Renes. čtyřkřídlý zámek vystavěný v l.1575–77 Barskými z Baště. Po pol. 18. stol majetkem Mönnichů a r. 1791 Lariš-Mönnichů. Koncem 19. stol. přechází do rukou knížat ze Starhemberku. Po r.1945 zkonfiskován. Dnes je zchátralý zámek opravován.

Trojkřídlý zámek v klasicistním a částečně novobarokním slohu na místě zaniklé renesanční tvrze. V parku stojí pavilon zvaný Lovecký zámeček, Švýcárna a bazén se sousoším. V současné době slouží jako společenské místo.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Morový mariánský sloup na Masarykově náměstí z roku 1702. Nejstarší dochovanou barokní plastiku ve městě. V roce 1960 ideologicky demontován. Roku 1992 opět slavnostně vztyčen.

Patrový barokní zámek postavený, snad na místě stržené dřevěné tvrze, počátkem 18. stol. za Lichnovských z Voštic. Počátkem 20. století sloužil jako sirotčinec. Na konci války v r. 1945 byl poškozen, po válce opraven a dnes je zde domov důchodců.

Barokní socha sv. Floriána z r. 1763. Umístěna na Masarykově náměstí v Ostravě, odkud byla komunisty v r. 1960 odstraněna. V r. 2008 se zrestaurovaná vrátila zpět na své místo.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol., umístěná od r. 1829 na náměstí ve Starém Bohumíně. R. 1950 nevhodně opravena. V r. 2002 proběhla generální rekonstrukce.

Sousoší se nachází v centru města na travnaté ploše náměstí Dr. Edvarda Beneše. Je dílem sochaře Vladislava Gajdy a je věnováno památce hornické stávky z r. 1894, při které zemřelo 12 horníků.

Původně renesanční radnice Moravské Ostravy prošla v 16. - 19. století řadou přestaveb a úprav. Od roku 1935 sídlo zdejšího musea.

Středověká vodní tvrz ze 14. stol., označována též jako hrad, ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek. Roku 1785 přeměn v pivovar. Zámek byl v 80. letech 20. stol. do základů stržen. Dochován jen krátký úsek valů a rybník.

Bývalá černouhelná těžní štola Hubert na jihovýchodním úbočí kopce Landek v Koblově. Započala být hloubena r. 1835. Dosáhla hloubky 160 m. Zlikvidována ještě v 19. století.