Turistické cíle v okolí obce Šternberk

Klášter a kostel vybudovali v l. 1649-61 kapucíni na místě 21 měšťanských domů, uličky a fary. R. 1935 byl klášter stavebně upraven. R. 1942 byl klášter zabrán pro nemocnici. R. 1950 byl klášter zrušen státem a budovy užívala armáda atp. R. 1991 se sem vrátili kapucíni, majetek získali zpět r. 1995.

Klášter byl vybudován mnišským řádem kartuziánů. Stavba probíhala v letech 1388-1409. V r.1425 byla kartuzie přepadnuta a obsazena husity. Klášter se stal opěrným bodem husitů proti katolické Olomouci. Téhož roku byl klášter vykoupen Olomoucí a tito v zájmu ochrany města klášter rozbořili.

Na místě kláštera ze 13.st.vystavěn v druhé pol.18.st. pozdně barokní klášter klarisek s kostelem sv. Kláry. Císařem Josefem II. klášter zrušen a v kostel umístěna studijní knihovna. Od r.1951 zde umístěno olomoucké Vlastivědné muzeum.

Klášter vznikl koncem 19. stol. Roku 1928 došlo k přestavbě a v r. 1935 byla přistavěna ještě budova Klauzury Sv. Františka. Ke klášteru přiléhal dětský domov tzv. Marianum. Po r. 1948 byl majetek řádu zabaven a v budovách následně vznikla škola, která je zde dodnes.

Roku 1884 pro řád Milosrdných sester zakoupen dům v Mariánské ulici. Objekt byl zrekonstruován a nově byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Františka z Assisi. Klášter zrekonstruován v devadesátých letech 20. století.

Gotický kostel byl postaven koncem 14. století. Barokní přestavbou prošel v 18.století. V 60. a 70. letech renovován. Interiér vybaven varhanami. Od roku 1983 slouží veřejnosti jako koncertní síň.

Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.

Poutní chrám, prohlášen za baziliku minor. 1633 zde byla vysvěcena kaple, ale Švédy byla zničena, r. 1656 na jejím místě postaven kostel. Od r. 1669 do pol. 18. st. stavěn chrám s hlavní a příčnou lodí s valenou klenbou, kopulí a 8 bočními kaplemi.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.

Korunní pevnůstka je součástí jedné z obranných linií tehdejší tereziánské pevnosti. Vznikla v letech 1754-1756. V areálu bývalé Prachárny je dnes muzeum, vnitřní část slouží ke kulturním akcím zdejšího sdružení. Areál je opravován od r. 2008.

Základní kámen novorománského filiálního kostela byl položen 31. května 1908 a v r. 1909 byla v sousedství započata stavba fary. Dne 26. června 1910 kostel vysvětil Dr. Karel Wisnar. V r. 1971 a potom v letech 1986-1987 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.