Turistické cíle v okolí obce Domašov u Šternberka

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.

Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

Dřevěná zvonička se šindelovou střechou pochází zřejmě z r. 1830. V r. 1939 byl vyměněn šindel. V r. 1952 praskl zvonek a ještě téhož roku byl opraven ve zvonárně Michera v Brně-Husovicích. V r. 1965 byl znovu vyměněn šindel. Poblíž stojí dřevěný kříž z r. 1836 a zděná boží muka.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Dům Štěstí ze 13. století je bývalý kanovnický dům se zahradou a zajímavou otevřenou kaplí. Později spojen s druhým kanovnickým domem tzv. Vikárkou, též ze 13. století. V místě byly objeveny nálezy z Velkomoravské doby.

Dům postaven na základech dvou starších středověkých domů. V pol. 19. stol. za majitelů Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové byla do průčelí domu vsazena plastika koně a od té doby se vžil název dům "U Černého koně" nebo "U Černého koníčka"

Měšťanský dům s gotickým jádrem ze 13. stol. se prvně zmiňuje r. 1362. Koncem 16. stol. byl E. Silbachem výrazně renesančně přestavěn. Po r. 1739 v majetku T. Hirsche – pravděp. tehdy opatřen domovním znamením jelena. V průběhu let byl opakovaně stavebně upravován. V 19. stol. přistavěno 3. patro.