Novogotický kostel vznikl přestavbou gotického kostela (středověké jádro). R. 1605 byl pův. kostel renesančně upraven. R. 1643 byl zpustošen Švédy, opraven r. 1661. V l. 1859-62 novogoticky přestavěn (V. Vodička). V interiéru socha Madony z 15. stol., náhrobníky ze 16. stol. Zvony z l.1526 a 1547.
Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.
Renesanční či ještě starší kostel, v l. 1699–1709 barokně přestavěn. Jednolodní budova s odsazeným a uzavřeným kněžištěm, po obou stranách lodi kaple sv. Trojice a Panny Marie Bolestné. V kostele výstavné náhrobky rodu Švábeniců, cenný mobiliář.
Jednolodní filiální kostel byl postaven v letech 1842–1844. Dne 26. listopadu 1844 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1855 byly zakoupeny varhany a v r. 1869 nový zvon. Před r. 2016 opraven interiér. Dne 29. 5. 2016 posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner nový kamenný oltář a ambon.
Roku 1776 vystavěna v kaple, v letech 1935-36 přestavěna na kostel. Podoba stejná do současnosti - drobná podélná stavba, která je vystavěna podél severojižní osy. Kněžiště je odsazené, ukončené rovnoběžně. U západní zdi hranolová věž,k východní zdi přiléhá sakristie. Hlavní oltář dřevěný.
Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860-64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeň. sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.
Pozdně barokní kostel, postavený roku 1774 pro olomoucké předměstí, přestěhované kvůli stavbě barokní pevnosti. Věž z roku 1780. Část zařízení z původní stavby. Na někdejším hřbitově několik barokních soch.
Kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku je barokní architektura ze začátku 18. stol. navazující na raně gotickou stavbu, z níž se dochovalo původní kněžiště s kamenným sanktuářem a oknem ve východní zdi z 2. poloviny 13. stol. Jednolodní s jedním z nejstarších zvonů na Zábřežsku z r. 1476.
V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.
Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.
Kostel byl postaven v pozdně gotickém stavebním stylu koncem 15. stol. V období pozdní renesance (1580-1620) k němu byla přistavěna věž, r. 1715 barokní kaple. R. 1786 byl kostel barokně přestavěn. Další stavební úpravy byly provedeny v 2. polovině 19. století.
kostel sv. Augustina
