ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Rýmařov
Návštěvnické centrum turistických známek najdete v bývalé budově rýmařovského gymnázia z r. 1872. V místě najdete všechny turistické známky, které byly vyrobeny.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uničov
Barokní čtvercový kašna se zaoblenými rohy z pol. 18. stol. asi od místního kameníka. Sloužila jako zdroj pitné vody. Uprostřed kašny socha Neptuna s trojzubcem.
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Nové Zámky
Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Červenka
Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mladeč
Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.
V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Uničov
Litinová socha z produkce Blanenských železáren byla osazena roku 1882. Po obsazení Uničova českým vojskem byla demontována, díky použitému materiálu přežila válečnou sbírku barevných kovů. Nově instalována po roce 2000.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Jiříkov
Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).
Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.