Turistické cíle v okolí obce Čertoryje

Neslohová neorientovaná stavba s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postavena r. 1929 podle projektu Tomáše Šípka z Olomouce náhradou za zbořenou kapli sv. Urbana. Z kaple přenesen do kostela kříž a jiné vybavení interiéru, r. 1983 nahrazeny novým.

Probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku Jan Josef Glätzl nechal v letech 1747-1748 na základech staršího kostela vystavět podle projektu Matyáše Wagnera farní kostel. U kostela stojí fara, vystavěná r.1746.

Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.

Barokní kostel (kaple) Svatých schodů byl postaven v r. 1702 na okraji kláštera františkánů. V r.1785 byl klášter zrušen a kostel odsvěcen. V letech 1799-1802 byl kostel přestavěn na učitelský ústav. Později budova patřila akademickému spolku Žerotín. Objekt je kulturní památkou.

Nížinné sídliště na mírném návrší chráněné příkopem a palisádou bylo opevněno již v období eneolitu, dále v mladší době bronzové, římské a v mladší době hradištní. Lokalita hradiště je silně poškozena pozdější zástavbou.

Vila z roku 1910 postavená podle návrhů Emila Králíka z Brna je jednou z ukázek moderní české architektury před 1.sv. válkou.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Zaniklá ves Křelová Lhota stávala nad rybníkem za dnešními sady u Dětkovic. Písemná zmínka z r. 1317. Datace nálezů potvrzuje ves již do pol. 13. století. Rok a příčina zániku vesnice nejsou známy.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.