Turistické cíle v okolí obce Nenakonice

nebo vyberte

Nenakonice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 597 záznamů, 29 / 50 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Václava
301.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Suchonice
Neslohová neorientovaná stavba s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postavena r. 1929 podle projektu Tomáše Šípka z Olomouce náhradou za zbořenou kapli sv. Urbana. Z kaple přenesen do kostela kříž a jiné vybavení interiéru, r. 1983 nahrazeny novým.
 kostel sv. Vavřince
224.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Výšovice
Probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku Jan Josef Glätzl nechal v letech 1747-1748 na základech staršího kostela vystavět podle projektu Matyáše Wagnera farní kostel. U kostela stojí fara, vystavěná r.1746.
 kostel sv. Vavřince
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Přerov
Původní kostel sv. Vavřince postaven po r.1256. R.1524 kostel přestavěn. Za třicetileté války kostel zničen, do r.1652 opraven. R.1716 započato s přestavbou kostela, dokončena do konce 18.st. Před kostelem stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie.
 kostel Svatých schodů
345.0 m. n.m.
bývalý kostel Svatých schodů
sakrální památky - kostel, chrám, přestavěno, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Barokní kostel (kaple) Svatých schodů byl postaven v r. 1702 na okraji kláštera františkánů. V r.1785 byl klášter zrušen a kostel odsvěcen. V letech 1799-1802 byl kostel přestavěn na učitelský ústav. Později budova patřila akademickému spolku Žerotín. Objekt je kulturní památkou.
 kostel Všech svatých
218.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Dobromilice
Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.
 Kováříkova vila
dům Dr. Františka Kováříka
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Vila z roku 1910 postavená podle návrhů Emila Králíka z Brna je jednou z ukázek moderní české architektury před 1.sv. válkou.
 Kožušany
zámek, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kožušany
V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.
 Krajinská lékárna
220.0 m. n.m.
dům U černého orla
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.
 Kralice na Hané
214.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kralice na Hané
Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.
 Kralice na Hané
214.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Kralice na Hané
Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.
 krematorium
250.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.
 kříž u Čechůvek
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj
kamenný kříž u Čechůvek připomíná srážku pruských a rakouských vojáků dne 15.7.1866. Vystavěn v roce 1869 z finančního daru účastníka bitvy, jako dík za záchranu života.