Turistické cíle v okolí obce Bolelouc

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Trojkřídlý patrový zámek byl přestavěn ze starší tvrze v 16. stol. Roku 1830 vyhořel a byl pozdně empírově upraven. V dnešní době slouží jako obecní úřad a knihovna.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

Původně dřevěný vodní mlýn ve Vlkoši byl postaven roku 1348. V roce 1658 byl postaven nový dřevěný mlýn a roku 1727 byl na jeho místě postaven zděný barokní mlýn. V letech 1928-1966 ve mlýně fungovala i pekárna.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Pozdně barokní zámek postavený po r. 1765 v místě stržené gotické tvrze. Po požáru r. 1779 opraven. Zámek je obdélná jednopatrová stavba s rizality po stranách nádvorního průčelí. Hlavní průčelí zdůrazněno mělkým rizalitem se vstupním portálem.

Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.