Turistické cíle v okolí obce Přáslavice

Druhá nejstarší dochovaná synagoga u nás je doložena k r. 1540. Podle gotické klenby je stavba ještě starší. V l. 1607-1608 byla zvětšena. Po r. 1870 byl novorománsky upraven její exteriér. Kolem r. 1947 synagogu koupila Církev čs. husitská a adaptovala ji na svůj sbor (úpravy arch. E. Rabenstein).

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.

Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.

Klasicistní pravidelný patrový objekt zbrojnice, vystavěný z popudu císařovny Marie Terezie v l. 1769–71. Dnes využíván Universitou Palackého.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

Trojkřídlý patrový zámek byl přestavěn ze starší tvrze v 16. stol. Roku 1830 vyhořel a byl pozdně empírově upraven. V dnešní době slouží jako obecní úřad a knihovna.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

První zmínka o vsi pochází z r. 1141 z listiny biskupa Zdíka. Po třicetileté válce byl Varhošť osídlen německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. V r. 1947 začleněn do vojenského újezdu Libavá a následně poničen. Dodnes tu zůstaly zbytky domů.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Bývalý zámeček postaven pány z Vrbna na místě Nové tvrze. V 19. stol. zbořen a přestavěn na Panský dům. V sousedství postaven lovecký zámeček Bores. Vesnice zničena po r. 1945, neboť leží ve vojenském újezdu Libavá. Místo veřejnosti nepřístupno.