Turistické cíle v okolí obce Rataje

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Pískovcový památník se sousoším českého lva a ženy držící planoucí pochodeň v Komenského ulici nedaleko zámku a kostela sv. Jana Křtitele pochází z roku 1922. V roce 2020 provedena oprava kamenictvím z Konice. Na pomníku jsou dvě samostatné desky se jmény oběti 1. a 2. světové války.

Památník obětí II. světové války v Javoříčku je památkou na 38 obětí vypálení vesnice nacisty 5.5.1945, jenž byl vytvořen v r. 1955 ve stylu socialistického realismu akademickým sochařem Janem Třískou a architektem Miroslavem Putnou.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Panský dvůr vznikl někdy v 16. století. Počátkem 17. století jej nechal Karel z Lichtenštejna rozšířit. Součásti dvora byl i mlýn. Poslední rozsáhlá přestavba proběhla koncem 18. století. V roce 1931 byl veškerý majetek Lichtenštejnům zabaven a přešel do vlastnictví státu.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Původně parní pila a šrotovna vznikla v 19. století. Po požáru r. 1910 přestavěna. Mlýn fungoval do 70. let 20. stol. Později zchátral. Po roce 1989 byl částečně zbořen a přestavěn na byty.

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Skutečný pramen říčky Pilávky s kamennou sochou stejnojmenné víly, ke které se váže místní pověst. Socha pochází zřejmě z 50. let 20. stol.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

Jeden z největších moravských pivovarů zřejmě založil Vilém z Pernštejna, první zmínky jsou z roku 1590. Ke konci 19. stol. jsou zde pivovarnické sklady, v roce 1924 prodán Sokolům a p. Šrámkovi.