Turistické cíle v okolí obce Senička

Na moravičanské návsi vedle sebe stojí dva sloupy se sousoším Panny Marie s dítětem. Nový sloup postaven, aby nahradil starý mariánský sloup. Ke stržení původního sloupu nedošlo, stojí tak na moravičanské návsi mariánské sloupy dva. Sloup i okolní prostranství je od roku 2016 po rekonstrukci.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

Velmi dobře zachovalý vodní mlýn na potoce Špraněk zřejmě z 16.-17. stol. V r. 1740 pravděpodobně vyhořel. Počátkem 20. století byla změněna technologie mletí obilí. Dnes rekonstruován.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.