Turistické cíle v okolí obce Senice na Hané

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zminka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Klasicistní pravidelný patrový objekt zbrojnice, vystavěný z popudu císařovny Marie Terezie v l. 1769–71. Dnes využíván Universitou Palackého.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.