Turistické cíle v okolí obce Náměšť na Hané

Kostel sv. Cyrila a Metoděje Církve československé husitské v Pěnčíně byl postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem a poměrně prostý vzhled. Špici kostelní věže zdobí kalich.

Trojlodní bazilika s představenou věží v průčelí a rozšířeným závěrem. Vstup je řešen schodištěm ústícím do chrámové předsíně. Věž je zakončena stanovou střechou, stejně jako sanktusníková vížka. Stavba vznikla v letech 1928 – 1932.

Původně kaple sv. Barbory při kapucínském klášteře, r. 1764 rozšířena na kostel. Klášter zrušen za Josefa II. a budovy od r. 1861 patřily městu. Kostel využíván jako sklad, r. 1902-1903 novobarokně přestavěn a r. 1906 znovu vysvěcen.

Farní kostel původní rybářské vsi, která se stala předměstím královského města, se poprvé připomíná až roku 1382, ale musel být výrazně starší. Na jeho místě vznikl roku 1692 barokní kostel, dochovaný dodnes na někdejší návsi.

Pozdně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v letech 1773–1775. Obklopen hřbitovem. V r. 1860 povýšen na farní. Ve věži roku 1785 zavěšen zvon pocházející ze zaniklého olomouckého kostela sv. Blažeje, byl ulit roku 1547.

Roku 1835 vystavěna kaple sv. Floriána, obdélná neorientovaná stavba s mírně odsazeným polokruhovým závěrem a věží nad sev. průčelím. R. 1869 povýšena na farní kostel. Roku 1908 zvýšena věž na 30 m. Ve věži zvony z roku 1872 a 1997. Kostelní varhany z roku 1885. Hodiny na věži z roku 1909.

V r. 1746 byla v centru Moravské Huzové postavena barokní kaple sv. Floriána. V r. 1788 rozšířena na filiální kostel. Před ním je kamenný kříž z r. 1819 a dřevěný misijní kříž z r. 1933. V r. 1886 postavena fara a od r. 1890 se stala obec farností.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.

Farní kostel vznikl v l. 1727–1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. stol. Je však možné, že kaple sv. Gotharda pochází již z doby vzniku hradu. Uvnitř jsou hroby pánů z Bergů. U vchodu stojí misijní kříž z roku 1854. Kolem kostela je hřbitov obehnaný mohutnou zdí.

Blízko staršího románského kostela byl r. 1740 postaven kostel nový a starý kostel r. 1754 zbořen. Věž kostela pochází z roku 1848.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).