Turistické cíle v okolí obce Ludéřov

Přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 11,15 ha v nadmořské výšce 223 m, byla vyhlášena v roce 1994. Důvodem ochrany je druhově i prostorově rozrůzněný lužní les uvnitř živého meandru řeky Moravy.

Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.

Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.

Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.

Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.

Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Nejstarší části budovy dnešní radnice je věž z roku 1771. Budova je z roku 1895. V severním křídle býval sál, ve východním hostinec a v přízemí četnická stanice. Kanceláře se nacházely v patře.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.