Turistické cíle v okolí obce Příkazy

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Původně parní pila a šrotovna vznikla v 19. století. Po požáru r. 1910 přestavěna. Mlýn fungoval do 70. let 20. stol. Později zchátral. Po roce 1989 byl částečně zbořen a přestavěn na byty.

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

Plachý mlýn, původně Chudenský, je zmiňován v četných středověkých zápisech. Prvotní záznam pochází z r. 1315, kdy byl dán do zástavy Fridušovi z Linavy. Dnes po četných přestavbách slouží k bydlení.