Turistické cíle v okolí obce Příkazy

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.

Mariánský sloup postavený nákladem knížete Josefa Adama z Lichtenštejna v roce 1719 na památku morové epidemie v letech 1715–16. Na vrcholu sloupu pozlacená socha Panny Marie.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Několik uničovských domů středověkého původu s barokními či klasicistními fasádami, většinou opatřených atikami, kryjícími valbové střechy. Přes ochranu jádra města formou městské památkové zóny většinu objektů dodnes poškozují nevhodné modernisace.

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.

Vedle kostela sv. Máří Magdaleny v Mladějovicích roste nejméně 700 let stará lípa, v roce 2009 získala 2. místo v anketě Strom roku. Lípa je vysoká 17 m, v průměru má přes 3 m, obvod více než 7 m.