Turistické cíle v okolí obce Hynkov

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Památník vzniku republiky a obětí 1. světové války vznikl podle projektu architekta ing. Františka Koláře. Slavnostnímu odhalení 18.9.1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná opodál ležící pamětní kámen. Později přidána pamětní deska obětem 2. světové války.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.

Původně parní pila a šrotovna vznikla v 19. století. Po požáru r. 1910 přestavěna. Mlýn fungoval do 70. let 20. stol. Později zchátral. Po roce 1989 byl částečně zbořen a přestavěn na byty.

Postaven v druhé čtvrt.16.st. Ve dvorní části dochovány klenuté renesanční arkády. Barokní přestavba probíhala v l.1725 – 1734. V r.1875 pořízeny novorokokové interiéry s velkou památkovou hodnotu.

Významný krajinný prvek, zatopená pískovna u Nákla s rozlohou 100 ha sloužící jak k těžbě, tak k rekreačním účelům. Vodní plocha svojí severní částí navazuje na CHKO Litovelské Pomoraví.

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.

Asi 10 ha velké štěrkopískové jezero, sloužící k rekreaci. Kolem jezera naučná stezka, možnost občerstvení.

Klasicistní budova bývalé vojenské pekárny byla postavena r. 1809. Byla vestavěna do pětibokého barokního tzv. Locatelliho bastionu (Locatelli byl prvním velitelem pevnosti) z let 1659–76. Dnes je zde restaurace a galerie. Památkově chráněný objekt je ukázkou bývalého pevnostního opevnění města.