Turistické cíle v okolí obce Vavřinec

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Monumentální čtyřkřídlý zámek. První zmínka z roku 1325. Až po zápis do zemských desk se mluví o hradu. V r. 1549 zničen požárem - opraven v renesančním stylu. I přes barokní úpravy z roku 1759 si zachoval renesanční ráz.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Raně středověké hradiště ve výšinné poloze o rozloze 7,5 až 12,5 ha. Na jeho západním okraji stojí pomník bitvy u Kolína. Areál hradiště nebyl dosud systematicky prozkoumán, není známo, kdy přesně vzniklo a zaniklo.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Kříž se zvoničkou v parčíku v centru vesnice. Není přesně datován, odhaduje se 19. stol., či případně přelom 18. a 19. století. Na dvakrát odstupňovaném podstavci, s vysokým zdobeným hranolovým dříkem s nikou se soškou světce (?) je vztyčena otevřená zvonička, na jejímž vrcholu je kamenný kříž.

Rulová skála dříve nazývaná Veliký Kámen vysoká 3m opředená pověstmi na okraji starokouřimského hradiště. Předkřesťanské obětiště. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně připomínané r. 1489. R. 1750 dal tvrz Jan Michal Althan přestavět na zámek. Po r. 1923 v majetku A. Bauera sloužil jako hospodářská budova, po r. 1950 byl v majetku JZD (kanceláře a byty). R. 2009 byl koupen L. Nerušilovou s úmyslem vybudovat zde dům pro seniory.

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. některým z Horníků, bohatých obyvatel Kutné Hory a vlastníků Lošan. R. 1410 ji koupil Haman Alder, zakladatel rodu Alderů z Lošan. Od r. 1478 v majetku Čabelických ze Soutic, Jan Čabelický ji přestavěl. Po r. 1513 prodána městu Kutná Hora. Od r. 1945 v majetku státu.