Turistické cíle v okolí obce Uhlířské Janovice

Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Město Kutná Hora bylo obehnáno v 14. stol. dvěma pásy hradeb, tzv. Dolní a Horní okruh. Hradby byly bořeny v polovině 19. století.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.