Turistické cíle v okolí obce Uhlířské Janovice

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

V bývalé hospodářské budově poplužního dvora zámku Ostrov je muzeum s největší soukromou sbírkou krojů u nás rodiny Mičánkových. V expozici je 260 úplných lidových krojů a dalších téměř 4000 exponátů (čepce, šátky, krojová obuv a mnoho dalšího) z regionů Čech, Moravy, Slezska a přilehlých oblastí.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Památník bitvy u Malešova u rybníka Prosík při silnici do místní části Maxovna byl nově upraven v říjnu 2023. Byl doplněn o novou pamětní desku, informační panel a pískovcovou sochu slepého vojevůdce.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Dřevěný krytý most přes Sázavu, ze kterého zbyly na březích kamenné pilíře. Přesné datum postavení Pelíškova mostu není známo. Jediné známé vyobrazení je z roku 1753. Zanikl po povodních v roce 1845 a již nebyl obnoven. Most byl předmětem mnoha svárů mezi majiteli přilehlých pozemků.

Ochoz rozhledny je umístěn ve výšce 30 m na kovovém stožáru mobilních operátorů z r. 2004 asi 0,5 km severně od obce. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena na jaře 2005. Umožňuje kruhový výhled od Melechova přes horní Posázaví až k České Sibiři. Přístupná je jen po předchozí dohodě za vstupné.