Kaple na návrší jihovýchodně od centra městečka Úsova. Postavena z vůle Anny z Lichtenštejna 1624 v manýristickém stylu jako pokus o odvrácení morové epidemie. Místo tradičních poutí (kolem 16. 8.), vyhořelo roku 1962, od té doby postupná obnova.
Kaple je drobná stavba ojedinělé okrouhlé půdorysné dispozice. Volně stojící orientovaná zděná omítnutá stavba podkovového půdorysu s konvexně vybranými rohy. Zastřešena plechem pobitou kupolí s polygonální lucernou s cibulí. Interiér je zaklenut pruskou klenbou a závěr kaple konchou.
Kaple sv. Šebestiána vznikla okolo 2. pol. 18. stol. Drobná sakrální architektura, významný krajinotvorný prvek. Zděná neorientovaná kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem. Na vrcholu štítu jednoduchý latinský kříž z kovu. Na podlaze dochována keramická dlažba čtvercového formátu. Chráněná kulturní památka od r. 2016.
První písemná zpráva o Hvozdu je z r. 1275. Kaple zde byla vybudována v r. 1906 a nahradila funkcí i zvonici, která byla do té doby na školní budově. Kaple je zasvěcena sv. Václavovi.
Kaple vznikla v letech 1936-1937 podle plánů stavitele Jaroslava Křupky, rodák z Olbramic. O vybudování kaple se zasloužila rodina Zapletalova, v jejímž vlastnictví byla stavba až do r. 1997, kdy byla předána do majetku obce Olbramice. V r. 2002 proběhla celková rekonstrukce.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cakov
Původně nad pramenem stála pouze prostá kaplička, v jejímž výklenku byla soška Panny Marie. Současnou kapličku zde nechal postavit až v r. 1909 místní rodák Hynek Bubeník, který také upravil okolí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
Drobná lidová sakrální stavba z 19. stol. Smírčí kříž asi z 15. stol. Uprostřed zadní stěny niky božích muk mělký obdélný výklenek. Střecha z cihel. V nice torzo hrubě opracovaného smírčího kříže. Fragment kříže bez vertikálních ramen. Boží muka i s křížem v seznamu kulturních památek od r. 1981.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ludéřov
Záhadná lokalita se čtyřúhelníkovými valy u Ludéřova byla dlouho považována za keltskou svatyni. V poslední době stále více převažuje názor, že se jedná o mnohem mladší objekt. Jeho skutečné stáří ani význam dosud není znám. U valů stojí novodobý obelisk s keltskými ornamenty vysoký 4 m.
