Turistické cíle v okolí obce Haňovice

nebo vyberte

Haňovice

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 523 záznamů, 6 / 44 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 dům U Zlatého jelena
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Měšťanský dům s gotickým jádrem ze 13. stol. se prvně zmiňuje r. 1362. Koncem 16. stol. byl E. Silbachem výrazně renesančně přestavěn. Po r. 1739 v majetku T. Hirsche – pravděp. tehdy opatřen domovním znamením jelena. V průběhu let byl opakovaně stavebně upravován. V 19. stol. přistavěno 3. patro.
 Edelmannův palác
ostatní - , zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Na místě gotických domů postaven koncem 16. stol. renesanční palác. Po pol. 19. stol. dům upravován, renesanční dispozice s architektonickými detaily zachována. Další úprava v l. 1867–71, sochařská výzdoba nedotčena. Honosný kamenný vstupní portál.
 evangelický kostel
247.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Drahanovice
První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.
 fara
318.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Měrotín
Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
 fara
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Hnojice
Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.
 fontána Zrození Venuše
241.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Povel
Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.
 fort Galgenberg
230.0 m. n.m.
Šibeniční vrch
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Tafelberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Později objekt sloužil Vojenskému opravárenskému podniku. V současnosti je tato kulturní památka využívána řadou firem.
 fort Tafelberg
250.0 m. n.m.
Tabulový vrch
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.
 fort XI
265.0 m. n.m.
Kyselovská pevnůstka
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.
 fort XIII
263.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.