Turistické cíle v okolí obce Vražné

Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.

Kaple, která patřila původně k městskému špitálu, se prvně zmiňuje r. 1465. Gotická, patrně z části dřevěná kaple byla barokně přestavěna r. 1726. Špitál byl zbořen r. 1945. Do dnešní podoby byla kaple přestavěna při úpravě na obřadní síň města v l. 1969-1971. R. 1990 přistavěna novodobá předsíň.

Novogotická kaple sv. Jiří postavená v roce 1901 se nachází v areálu hřbitova v obci Vrchy.

Barokní kaple sv. Peregrina na nábřeží Bečvy je součástí lázeňské kolonády lázní Teplice nad Bečvou. Postavena v r. 1775 Karlem z Dietrichštejna.

Původně hřbitovní kaple pochází z r.1632. Skládá se z rotundy a čtyřboké předsíně se sanktusníkem. Bývalý hřbitov obehnán ohradní zdí ve které stávaly kaple. Z jedné pouze pozůstatky, druhá je zachovaná. Kaple příležitostně slouží k pořádání výstav.

Barokní kaple v N. Jičíně, postavená z iniciativy radního Kristiána Rössnera r. 1733 na místě provizorního morového lazaretu a hřbitova z epidemie v r. 1715. U ní je kamenný náhrobník lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela a vysoký kříž s obrazem Krista. Soubor památkově chráněn od r. 1958.

Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Poslední a pravděpodobně i jediný mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Tereziánským zákoníkem (1765) bylo menším městům odebráno hrdelní právo a tak tady zdejší kat už jen dožil. Katovna poté začala nezadržitelně chátrat.

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.

Klášter augustiniánů založen r.1389, zrušen r.1784. V letech 1750 – 1760 na místě původního gotického kostela vystavěn monumentální barokní chrám. Vedle kostela stojí Černá věž, původně strážní, později kostelní zvonice.